|
|
Bezdrátový optický spoj
Šála, Jakub ; Číž, Radim (oponent) ; Šporik, Jan (vedoucí práce)
V této diplomové práci je zachycena problematika současných možností bezdrátových optických spojů, omezení jejich nasazení v praxi s ohledem na dostupnost a spolehlivost. Jsou provedena měření na bezdrátovém optickém spoji a ze zjištěných hodnot je vypočtena dostupnost spoje. Následně jsou provedena měření na alternativních variantách bezdrátových a metalických spojů. Zjištěné hodnoty jsou porovnány s bezdrátovým optickým spojem. Dále je proveden návrh bezdrátového optického spoje v místě bydliště.
|
|
| |
|
|
Městský bytový dům Klíčova
Foltýnová, Michaela ; Mléčka, Jan (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce) ; Krupicová, Jana (vedoucí práce)
Novostavba městského bytového domu se nachází v centru města Brna, začleněna do zástavby starších bytových domů na ulici Klíčova a z části na ulici Zvěřinova, v blízkosti ulic Křenová, Olomoucká a Tržní. Jedná se o monolitický betonový skelet, založený na pilotách, o pěti nadzemních a jednom podzemním podlaží, zakončený plochou střechou. Dům je pomocí čtyř oddělených vstupů rozčleněn na celky, obsahující vždy specifický druh bytů a je plně bezbariérový. V domě se nachází podzemní parkoviště, servisní plochy a byty. Za domem se nachází rekreační plocha pro obyvatele domu. Dům kromě zajímavého interiérového řešení disponuje také atraktivní lokalitou a to především díky své poloze v centru města, snadné dostupnosti a příjemnému prostředí v blízkosti řeky Svitavy a přilehlého stromořadí.
|
|
|
Prázdné urbánní monumenty – aktivace zhlaví Pražského viaduktu v Brně urbanisticko-architektonická studie
Slouková, Hana ; Pech, Zbyněk (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je urbanisticko - architektonická studie lokality podél železničního viaduktu v Brně na severním okraji čtvrti Trnitá. Cílem je propojení historického jádra města Brna s doposud zanedbaným územím v okolí stávajícího fragmentu viaduktu. Podkladem a východiskem je analýza všeobecně o problematice území v post – industriálních městech. Prostřednictvím rehabilitace současných industriálních staveb a doplněním hmotové struktury je vybrané území začleněno do organismu města s důrazem na zvýšení prostupnosti území a vytvoření kvalitních veřejných prostor.
|
|
|
Pěší pohyb ve struktuře města
Dokoupilová Pazderková, Kateřina ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Sklenář, Vavřín (oponent) ; Ing.arch.Jaroslav Tušer,CSc. (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Město bylo od pradávna místem, kde se lidé společně setkávali, žili a tvořili, a proto by měla v dnešní anonymní době role jednotlivců – obyvatel města růst. Úloha chodce jako jedince umožňujícího přímý kontakt tváří v tvář, jedince komunikujícího s okolím se stává nezbytnou součástí „živého“ města. Proto, aby město bylo funkční, je potřeba koncentrovat lidi a události, teprve potom se město stává městem lidí, městem místa, městem momentu. Definice městské udržitelnosti a životaschopnosti by měla být poměřována schopností města poskytnout kvalitní životní podmínky svým obyvatelům. Zahrnuje je to především vysokou kvalitu přírodního i umělého prostředí, dobré životní a pracovní podmínky, právo lidí na bydlení, práci, sociální služby a infrastrukturu. Dále by mělo chránit kulturní identitu města a poskytnout možnost participace při rozhodování ve městě. Dopravní provoz ovlivňuje ve velké míře narůstající Urban Sprawl, vytváří velké přepravní vzdálenosti a zvětšuje potřebu dopravy, především osobními automobily. Je zapotřebí vytvořit efektivní plánování s politikou inovativních dopravních systémů, které budou schopny redukovat potřebu dopravy. Můžeme konstatovat, že pěší doprava pro udržitelnost města má přínos v omezení suburbanizace, ve zmenšení podílu motorové dopravy a ve snížení rizika prostorové segregace. Je potřeba vytvořit města, kde se lidé pohybují a potkávají se, kde se mísí nejrůznější funkce a formy tak, aby nedocházelo k náhlým opouštění center a vzniku monofunkčních zón. Je důležité počítat s principem, že ulice jsou společenským prostorem. Prostorem nejen dopravním, ale především prostorem společenským. Navrhovat tedy kvalitní síť propojených, funkčních a bezpečných pěších tras mezi obytnými budovami a místními cíli tak, aby budovy umožňovaly výhled do ulice, což zvyšuje nejen bezpečnost, ale především propojuje dění těchto dvou světů. Vytvořit živé, pulsující město, kde pěší pohyb je tím spojujícím prvkem mezi stále se rozvíjejícím městem a zachováním života v něm, je obrovská výzva pro nás všechny.
|
|
| |
|
|
Optimalizace digitálních spojovacích polí
Mikéska, Marek ; Šilhavý, Pavel (oponent) ; Kapoun, Vladimír (vedoucí práce)
V diplomové práci se zabývám popisem vlastností elektronických spínačů pro digitální spojovací pole, dále pak návrhem programu pro optimální výpočet spínacích bodů a určení počtu spínačů v digitálních spojovacích polích. V první části jsou popsány vlastnosti, druhy elektronických spínačů, které se používají pro časové oddělení okruhů a jsou základem digitálních spojovacích polí. Základní spínače pro digitální spojovací pole jsou v principu dva, spínač S a spínač T. Spínač S umožňuje propojit pouze stejné kanálové intervaly z příchozího vedení na libovolné vedení odchozí. Spínač S se používá ve vícečlánkových spojovacích polích s kombinací se spínači T, protože samostatně nelze využít. Spínač T umožňuje změnit časovou polohu příchozího vedení do jiné časové polohy odchozího vedení, podle potřeby spojení. Časový spínač může v určitém pracovním režimu zastupovat i spínač prostorový. V praxi se využívá časový spínač s řízeným čtením a s řízeným zápisem. Další část diplomové práce je zaměřena na návrhy a výpočty optimálních spínacích bodů digitálního spojovacího pole, které je výkonnou částí spojovacích systémů. Tyto systémy spojují přímo signály digitálních multiplexů a vytvářejí tak základní předpoklady pro integraci telekomunikačních sítí. Digitálním spojovacím polem se tedy rozumí zařízení schopné spojovat kanály digitálních multiplexů nesoucích informaci v zakódovaném tvaru. Jsou to nejčastěji multiplexy pulsně kódové modulace nebo adaptivní delta modulace. Digitální spojovací pole se dělí na časové a prostorové. Spojovací pole digitálních spojovacích systémů se dají realizovat buď použitím časového spojovacího pole T, které lze realizovat pouze do určité kapacity, nebo spojením ve vícečlánková pole. Jednotlivé články, které jsou řazeny za sebou, jsou tvořeny spínači T a S. Samostatné prostorové pole S neumožňuje vytvoření digitálního spojovacího pole ústředny. Součástí diplomové práce je program, který ze zadaného počtu vstupů určí možné návrhy spojovacích polí a vypočítá optimální počet spínacích bodů a počet spínačů.
|
|
|
Udržitelné bydlení a hraně individuálního a kolektivního prostoru
Pokrivčák, Marek ; Foltýn, Kryštof (oponent) ; Toman, Radek (vedoucí práce)
Návrh obytného komplexu na Červenom kopci ukazuje možnosti moderného bývania. Preferencia ekologických spôsobov dopravy, život v komunite v blízkosti prírody či dopravná dostupnosť sú niektoré z hlavných elementov návrhu. Návrhu dominuje základné členenie na štyri hlavné plochy. Je tu plocha mestská a zelená, ktorých pomer sa podľa charakteru miesta mení. Niekde prevažuje zeleň, inde mestská spevnená plocha. A potom sú tu plochy komunitnej záhrady a verejného parku, ktoré jasne definujú vzťah súkromných a verejných priestorov.
|
|
|
Zefektívnenie prenosu elektronickej pošty pomocou pluginu pre Microsoft Exchange
Jakubis, Tomáš ; Homoliak, Ivan (oponent) ; Kováčik, Michal (vedoucí práce)
Tento projekt se zaoberá optimalizáciu e-mailu a SMTP prevádzkou v proprietárnom produkte Microsoft Exchange 2013 v námornom priemysle. Cieľom je najskôr analyzovať požiadavky tejto služby na pomalých a nespoľahlivých pripojeniach k sieti, SMTP komunikáciu a potom samotného softvéru. Potom definuje špecifikáciu výsledného produktu a pripravuje testovacie prostredie. Následne popisuje návrh a implementáciu transportného agenta s pomocou Exchange Management Shellu, ktorý synchronizuje dve inštalácie Microsoft Echange 2013; a zameriava sa na problémy, ktoré nastali počas vývoja, diskutuje jednotlivé prístupy a možné riešenia. Na testovaní ukazuje jednotlivé nedostatky nájdeného riešenia. Na záver analyzuje výsledné riešenie, možnosti budúceho vylepšenia a nutnosť vylepšenia bezpečnosti pred nasadením do produkčného prostredia.
|
|
| |
host ::
RSS.